Mladí lidé to v současné době nemají právě jednoduché. Ze všech stran se na ně valí informace o tom, jak je situace na trhu práce pro absolventy špatná, protože zaměstnavatelé dávají přednost lidem s dlouhou praxí v oboru. Pod tímto tlakem se mnoho studentů snaží hledat práci už při studiu, jezdí na letní stáže a zahraniční studijní pobyty, zapojují se do studentských spolků, to vše ve snaze vylepšit svůj životopis a mít tak větší šanci najít po škole dobré místo.

Všechny tyto aktivity jsou bezpochyby skvělé pro osobní rozvoj, zabírají ale i spoustu času. Je tak stále těžší najít tu správnou rovnováhu mezi školou, prací a odpočinkem, což s sebou přináší stres. Jak se v dnešní hektické době vypořádat s nároky, které na nás život klade?

Praxe, stáže a zahraniční pobyty mohou být esem v rukávu

Jezdím z prvních kroků je pochopitelně výběr té správné školy. „Už při výběru studijního oboru můžeme velké množství stresu spojené s hledáním práce odbourat a přiblížit se tak hladší cestě za zaměstnáním,“ radí psycholožka Hana Prachařová.

Ovšem hledět jen na to, nakolik je náš obor uplatnitelný v praxi, také není to nejlepší řešení. Pokud se čerstvý absolvent střední školy rozhodne studovat IT jen proto, že je v současné době po odbornících v této oblasti poptávka, přestože k tomuto oboru nemá žádný vztah ani vlohy, riskuje, že se studium stejně promění v trápení. A i když jej nakonec dokončí, má před sebou vyhlídku celoživotní práce, která ho nebude vůbec bavit.

Je tedy nutné zvážit obojí, jak naše osobní preference, tak situaci na trhu práce. Při samotném studiu pak nastává další dilema – věnovat se plně škole, nebo si hledat praxi? Současné požadavky zaměstnavatelů napovídají, že praxe je jednoznačně ceněná více než samé jedničky na maturitním vysvědčení nebo červený diplom.

„Určitě se budu snažit najít si brigádu v oboru a tím si i zajistit praxi, mám totiž obavy o své uplatnění na trhu práce, každý rok totiž u nás tři právnické fakulty vyprodukují velké množství studentů,“ říká studentka práv na Masarykově univerzitě Anežka Vrchotová.

Během studia se studentům nabízí řada příležitostí, kterých je vyloženě škoda nevyužít. „Doporučuji zdokonalovat se v průběhu studia, využít každou možnost, která vás může posunout dopředu, každý nabízený kurz, stáž, program v zahraničí. Díky tomu bude student zase o krůček před ostatními a bude mít bonusové body navrch,“ říká Prachařová.

Důležité je umět odpočívat

I zde je ale nutné najít rovnováhu. Strávit celé vysokoškolské studium honbou za oslnivým životopisem je pochopitelně nesmysl. Schopnost čas od času vypnout a prostě jen odpočívat je něco, co dnešním mladým lidem často chybí. Mají kolem sebe aktivní spolužáky, kteří se neustále do něčeho zapojují a vytváří tím tlak i na ostatní.

Není proto vůbec těžké dostat se do začarovaného kruhu škola-práce-minimum spánku, kam už se relaxování  jednoduše nevejde. Nutnost odpočívat přitom zdůrazňuje i psycholožka.

„Hledáním zaměstnání a bojem s konkurencí by člověk neměl omezovat svůj další život. Sport, zábava, hudba, četba, další zájmy, popovídání si s přáteli a rodinou nám dokáže neuvěřitelně zlepšit náladu. Tyto činnosti jsou vhodné i z hlediska duševní hygieny. Měli bychom se dokázat zklidnit, zaměřit se sami na sebe a vypustit všední starosti, k čemuž mohou pomoci relaxační techniky,“ vysvětluje. 

Znát své silné i slabé stránky je polovina úspěchu

Když mladý člověk ukončí studium a začne si hledat zaměstnání, je dost pravděpodobné, že ze začátku narazí na pár odmítnutí. To, jak se s nimi dokáže vypořádat, může velmi ovlivnit jeho další snažení.

„Důležitý je pozitivní přístup a víra v sebe sama. Každou negativní zkušenost bychom měli otočit ve svůj prospěch a vytěžit z ní maximum. Můžeme si díky tomu totiž uvědomit, kde se stala chyba, poučit se z ní a příště se jí vyvarovat,“ radí Prachařová.

To všechno se pochopitelně lehce říká, ale pokud nastane situace, kdy se mladý člověk setkává s jedním odmítnutím za druhým, je náročné zachovat si optimismus.

„Je nutné si uvědomit, že jsou to právě negativní zkušenosti a zážitky, díky kterým se opravdu rozvíjíme. Nad neúspěchem je dobré se zamyslet a zkusit v prvé řadě hledat chybu u sebe, až potom u druhých. Nikdo není dokonalý, slabé stránky má každý člověk, avšak rozdíl je v tom, že někteří lidé si svoje slabé stránky moc dobře uvědomují a systematicky na nich pracují,“ vysvětluje Prachařová, jak z neúspěchů vytěžit maximum.

Oklepat se z počátečních nezdarů je o to těžší, pokud člověk vstupuje na trh práce s nerealistickými očekáváními. K mládí samozřejmě patří určitá naivita a bezstarostnost, ale s přístupem „ono to určitě nějak dopadne“ se moc daleko dojít nedá. Studenti, kteří si předem uvědomují, že na ně všude nečekají s otevřenou náručí, se mnohem snadněji vyrovnávají s poměrně tvrdou realitou, která v současné době na trhu práce panuje.

Vědět o svých slabinách a pracovat na nich ale ještě  není všechno. Důležité je také znát svoji cenu a nepodceňovat se. U pohovoru zkrátka nikdy nepůsobí dobře člověk, který už svou řečí těla dává najevo, že si vůbec nevěří. Pokud si sám uchazeč nemyslí, že se na danou pozici skvěle hodí a že by mohl být velkým přínosem, jak o tom chce přesvědčit zaměstnavatele?

„Položte si tyto otázky - Čeho si sami na sobě vážíte, co vám opravdu jde, v čem jste skutečně dobří, v čem si věříte? Znát své silné stránky a umět je prodat je ještě těžší úkol než vědět o svých slabinách,“ uzavírá Prachařová.

Bottom line: Ukončením školy a nástupem do pracovního procesu mladý člověk už definitivně vstupuje do světa dospělých. Obáváte se vy sami toho přechodu, nebo se na něj naopak těšíte?