Židé se už v minulosti stali synonymem pro moudrý, vynalézavý a podnikavý národ. Silný tlak na vzdělání se vyplatil a nyní se dle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mladý stát pyšní jedním z nejvyšších podílů vysokoškolsky vzdělaných občanů na světě. V mezinárodním srovnání, zejména co se týče oblastí vědy a techniky, se univerzity z Izraele často řadí mezi sto nejlepších a absolventi nemají problém získat práci. „V mém oboru - bezpečnostní a strategická studia, je izraelské školství opravdu na špičce,“ řekl student Pavel Doško, který na izraelské vysoké škole Interdisciplinary Center Herzliya (IDC) strávil pět měsíců.

Po střední škole povinná vojenská docházka, pro chlapce 3 roky a pro dívky 22 měsíců, pak obvykle vyráží do světa. Izraelští studenti nastupují na vysokou školu v pozdějším věku než jejich vrstevníci z Česka. „ Jejich volba je tedy už mnohem zralejší než ta naše. Mají už víc za sebou a tuší, co chtějí v životě dělat, a jak to ve světě se vším funguje,“ uvedl Doško, který vidí výhody v pozdějším rozhodování.

Dnes čítá izraelské školství devět veřejných univerzit a několik desítek veřejných či soukromých vysokých škol na nižší než univerzitní úrovni. Mnohé z nich vznikly dříve, než stát v roce 1948 získal nezávislost. Je znát důraz na podporu vědy, výzkumu a praktičnost výuky. „Podporuje se zapojení co největšího procenta studentů do výzkumu a činnosti školy,“ zdůraznil rozdíl mezi izraelským a českým školstvím Doško.

Významná podpora vědy a výzkumu

Prestižní a světově vysoce ceněné vzdělání nabízí například Technion - Israel Institute of Technology v Haifě pro budoucí inženýry a architekty. Na této univerzitě v současnosti vyučují rovnou tři laureáti Nobelovy ceny za chemii a medicínu. Další, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, se skládá z fakult, které pokrývají téměř všechny oblasti vědy. Sídlí zde Národní knihovna Izraele. Studenti humanitních věd míří hlavně na Bar Ilan University nebo do Tel-Avivu.

Všechny univerzity nabízí bakalářské, magisterské a doktorandské studium s výjimkou The Open University a The Weizmann Institute, které se inspirovali britským modelem, který je založený na samostudiu. Magisterské studium ale není tak hojně navštěvované jako u nás.

„Studenti v Izraeli většinou zůstanou u bakaláře, což jsou tři roky studia jako u nás, který se tady ale bere jako plnohodnotné vysokoškolské vzdělání,“ popsal Doško. 

Úzké propojení teorie a praxe

Výhodou studia v Izraeli je otevřenost a tolerance vůči zahraničním studentům a také komunikace v anglickém jazyce. „Bez problémů se člověk všude domluví anglicky a základní fráze z hebrejštiny se lze brzy doučit,“ sdělil Doško svou zkušenost. Studium na vysoké škole se stejně jako u nás dělí na semestry a zkoušková období. Výuka je ale zaměřena především na diskuzi.

„Učitelé jsou mnohem otevřenější, více se diskutuje, klade se mnohem menší důraz na biflování, důležitější je pochopení tématu a schopnosti o něm komunikovat a kriticky přemýšlet o problému,“ upřesnil Doško, který přes výměnný program Erasmus Mundus navštěvoval soukromou školu v přímořském městě Herzliya. Závěrečné hodnocení neprobíhá pouze formou testů nebo jiného druhu zkoušení, směřuje spíše k pochopení problematiky. „Na magistru je zkoušek minimum, většinou se hodnotí podle průběžných úkolů, anebo závěrečné práce v předmětu,“ řekl Doško.

Izraelští studenti mají po studiu na vysoké škole větší možnost uplatnění na trhu práce. Důvodem je propojení škol s firmami a institucemi, které si budoucí zaměstnance vychovávají už během studia. Soukromá škola IDC, kterou český student navštěvoval, má vlastní kariérní centrum.

„Posílá řadu nabídek práce, a to hlavně na částečný úvazek pro stále studující. Jinak zejména magisterští studenti často již pracují a pouze si doplňují vzdělání,“ doplnil Doško. Další formou zapojení studentů do praxe jsou instituty studentských asistentů a stáže. 

Česko – izraelská spolupráce a náklonnost

Mezi Českou republikou a Izraelem funguje od roku 2009 program GESHER/MOST, který mezinárodní spolupráci zaměřil na aplikovaný výzkum a vývoj. Součástí je i dohoda o možné účasti akademických a vysokoškolských pracovníků na výzkumných pracovištích druhého státu a podpora inovací v mnoha oblastech technologií, například informačních a komunikačních, zemědělských a potravinářských, biotechnologií a lékařské technice a strojírenství.

Propojení a spolupráce je ale znát i v méně formální rovině. Často je vzpomínána pomoc Československa z roku 1948, kdy naše zbrojní dodávky zachránily stát Izrael. Oceňována je také česká kultura a památky, mezi nimiž nechybí i židovské.

„Izraelci mají Česko velmi rádi. Oceňují nadstandardní vztahy mezi našimi zeměmi a současnou podporu. Navíc značná část z nich v Praze byla. Považují ji za krásné město, kde není žádný velký problém s antisemitismem a navíc je plné židovských památek,“ dodal Doško.

Izrael - příjemní lidé a ráj vědomostí

Kdo chce vyrazit za studiem, novými zážitky a lidmi z různých koutů světa, musí odevzdat motivační dopis, výpis známek, kopii bakalářského nebo maturitního diplomu, životopis, doporučení, a několik dalších administrativních nezbytností. Dilema nastává při výběru cílové destinace. Jakou zemi si vybrat? Na stáže nebo Erasmy v Izraeli je vždy přetlak, každý se tam nedostane.

Proč zvážit půl roku zrovna v židovském státě? „Protože Izrael je úžasná země, jsou tam příjemní, komunikativní lidé, kteří rádi pomohou, ještě příjemnější počasí, spousta nádherných míst a příležitostí k cestování,“ dodal Doško, který rád vzpomíná třeba na předvánoční šnorchlování v Rudém moři.

Bottom line: Stát podporuje nejen vzdělání a výzkum, ale i začínající společnosti. „Národ start-upů“, tak je přezdíváno Izraeli, kde vzniká nejvíc start-up společností v přepočtu na obyvatele.