Budoucí diplomaté, pracovníci na velvyslanectví nebo snad i vysocí úředníci mezinárodních institucí. Vždy v obleku, případně na podpatcích a jezdící v autě s osobním řidičem. Tak nějak vypadají ty nejdivočejší představy úspěšného absolventa oboru mezinárodní vztahy. Život strávený službou vlasti a hájením jejího dobrého jména v zahraničí ale nemusí být jedinou možností pracovního uplatnění studentů tohoto oboru. A vize osobního řidiče už vůbec nemusí být největším lákadlem pro studium. 

Nedívej se černobíle

Tihle jsou zlí a tihle hodní. Lidé mají sklony k černobílému vidění světa hlavně proto, že je to pro ně jednodušší. Studenti mezinárodních vztahů ale záhy zjistí, že nic není tak jasné, jak se zdá, a motivy států jsou často složitější, než bychom předpokládali. Teď nemám na mysli americkou invazi do Iráku (aneb snahu zajistit si přísun ropy maskovaný jako podpora demokracie), ale složitější problémy, které se právě řeší například na Krymu.

Veřejnost se teprve teď dozvídá o jakýchsi Budapešťských dohodách a o tom, že Krym k Ukrajině rozhodně nepatří tak pevně, jak bychom si mohli (a často i chtěli) myslet. Student mezinárodních vztahů už alespoň tuší, že nějaká taková dohoda existovala.

Poznej je osobně

Velkým plusem při studiu mezinárodních vztahů je i fakt, že se výuky často účastní zahraniční hosté. Ať už jde o profesory, politiky nebo profesionální diplomaty, jejich osobní přínos do výuky, která se jinak může zdát i dosti suchá, je neocenitelný.

Zhodnocení aféry NSA a přednáška o dalších sledovacích programech prostě zní jinak od milé blondýnky, která má tyhle agentury pod palcem, než od vašeho známého českého přednášejícího. Příběhy z praxe profesionálního diplomata, který byl na americkém zastupitelském úřadě v Kolumbii, Ugandě a Paříži, aby teď na několik let zakotvil v Česku, sice faktické informace přinést nemusí, pro studenty ale mohou být o mnoho důležitější. Dodají novou motivaci k práci a přiblíží život lidí, kteří se mezinárodními vztahy zabývají v praxi.

Pracuj, kde chceš

To, že člověk studuje mezinárodní vztahy, ale vůbec neznamená, že se v budoucnosti bude muset dát do služeb našeho státu a reprezentovat ho v zahraničí. A už vůbec to neznamená, jak si někteří na začátku studia naivně myslí, vstupenku do diplomatického sboru.

Absolventi mezinárodních vztahů se mohou uplatnit nejen na klasickém velvyslanectví nebo konzulátu; mohou se třeba pustit do kulturní diplomacie, která se snaží propagovat dobrý obraz České republiky prostřednictvím její kultury. Mohou ale také najít uplatnění v České republice, a to jak ve státní správě, například na pozici poradců, tak i v soukromém sektoru u nadnárodních společností. Nebo těch českých, které se chystají expandovat za hranice.

Rozjeď se do světa

Titul z mezinárodních vztahů a ani jeden semestr za hranicemi? Výjimečné. Studenti tohoto oboru mají možnost vyjet na zkušenou do zahraničí nejen díky programu Erasmus, ale také díky bilaterálním smlouvám mezi univerzitou a jinou institucí. Mohou se tak později ve svém životopisu pochlubit třeba stáží v Evropském parlamentu nebo na velvyslanectví.

I když dnes už do zahraničí alespoň na jeden semestr jezdí studovat mnohem více studentů než ještě třeba před pěti lety, pro posluchače mezinárodních vztahů je pobyt v zahraničí něčím víc než jen příležitostí k poznání nové kultury, jejíž neodmyslitelnou součástí je i zevrubné zkoumání domorodých alkoholických nápojů a nejrůznějších způsobů jejich konzumace.

Při studiu a ještě více na stáži se totiž od nich čeká takzvaný networking, tedy frenetické získávání kontaktů na všechny lidi, kteří by jim mohli v budoucnu pomoci při hledání práce nebo které by mohli požádat o doporučení, až se budou o práci ucházet někde jinde.

Nos oblek

Tento bod je spíše pro pány, ale z módního prostředí mezinárodních vztahů mohou profitovat i dámy. Při studiu tohoto oboru se můžete potkat s člověkem pyšnícím se bezvadně vyžehleným oblekem a kapesníčkem ladícím ke kravatě. To je samozřejmě extrém, do kterého nezacházejí ani samotní přednášející (Ale i takoví studenti existují, věřte mi. Často jsem přemýšlela o tom, co by jeden můj spolužák dělal, kdyby mu někdo náhodou na jeho elegantní sako vylil pití.), pravdou ale je, že větší koncentrace sak a kravat je kromě státnic snad jen na katedře politologie.

A v čem tedy spočívá to pozitivum? Pokud jste fanouškem formálního oblékání, berete svoje vzdělání smrtelně vážně, nebo prostě jenom máte hubená ramínka a sako vám sluší víc, nebudete si ve svém outfitu připadat tolik mimo mísu, jako třeba mezi pány v kardiganech na patře žurnalistů.

Buď chytrolín

Jakého vyznání byla Arafatova manželka? Je telefon v oválné pracovně opravdu červený? A který papež zrušil praxi nošení Svatého otce na nosítkách, protože si uvědomoval, že sám není úplné peříčko? Při studiu mezinárodních vztahů se v podstatě jen mimochodem dozvíte spoustu zajímavých, občas i nedůležitých věcí, které ale mohou fungovat jako skvělé spouštěče konverzace. Nebo také jejich zabijáci. Na větu „I po jaderném odzbrojení je na světě dost nukleárních hlavic, aby Zemi zničily asi tak padesátkrát“ při debatě o kvalitě místního piva už prostě není co říct.

Bottom line: Přiměly vás tyto důvody přemýšlet o studiu mezinárodních vztahů?