Vyjet do zahraničí na studijní pobyt je už mezi českými vysokoškoláky celkem běžné. Podle statistik Národní agentury pro evropské vzdělávací programy se například počet českých studentů, kteří se účastní programu Erasmus, prakticky každým rokem zvětšuje. Zatímco většinu to táhne na západ do zemí jako je Velká Británie, Německo, Španělsko nebo Francie, menší část vyráží přesně opačným směrem. Jednou z těchto východních destinací je Estonsko. Co studenty láká na této pobaltské zemi, která je známá svým chladnějším podnebím i početnou ruskou menšinou? 

„Estonsko se mi jevilo jako ideální kompromis. Člověk může jednoduše cestovat po Pobaltí, Skandinávii nebo Rusku a náklady na život v Tallinnu jsou v porovnání s jinými destinacemi více než rozumné,“ vysvětluje Pavel Svoreň, student mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti na Masarykově univerzitě v Brně.

Nízká finanční náročnost je skutečně jednou z největších výhod Estonska. Zatímco například ve Skandinávii jsou ceny oproti České republice přibližně třikrát vyšší, v Estonsku jsou obdobné jako u nás.

„Ubytování je poměrně levné, za kolej v Tartu jsem platila asi sto eur. Potraviny jsou cenově srovnatelné s našimi, dražší je ale alkohol, pivo v hospodě stálo kolem dvou a půl až tří eur. Stipendium od Evropské unie bylo 320 eur na měsíc,“ popisuje Šárka Michková, studentka Fakulty sociálních studií v Brně.

Všudypřítomná wi-fi usnadňuje studentům život

Ceny ovšem pochopitelně nejsou to jediné, kvůli čemu zahraniční studenti vyráží do Estonska. Snadné cestování, krásná příroda, zajímavé památky, to všechno sem láká studenty z celého světa.

„Pobaltí má výborný systém autobusové dopravy, na sever se dostanete rychle lodí. Na cestování po Estonsku jsme využívali pronájmu auta opravdu za pár eur. Samotný Tallinn má krásné historické centrum a na okraji města je úžasný skanzen. Prakticky každý týden jsou organizovány akce pro zahraniční studenty,“ vyjmenovává možnosti vyžití ve volném čase Svoreň.

Klima v této baltské zemi v zimě umožňuje provozování typických zimních aktivit, studenti si mohou vypůjčit brusle nebo běžky. V létě potom teploty většinou nešplhají tak vysoko jako u nás, ne všichni si ale kvůli tomu odpírají koupání.

„Nejradši jsem měl pláž Pirita. Lidé tam grilují, hrají plážový volejbal nebo badminton a od května se tam dokonce dá i koupat bez rizika umrznutí. V Estonsku téměř nemají jaro a podzim. Přímo ze zimy přeskočíte do teplého léta a opačně,“ líčí Svoreň.

Estonsko se také může pyšnit pověstným vynikajícím pokrytím signálem wi-fi. „Připojit se na internet přes wi-fi můžete snad v jakékoliv kavárně i na dalších veřejných místech,“ potvrzuje Michková.

Hodiny formou seminářů, vstřícní učitelé, ale i nedodržování deadlinů

Estonsko rozhodně není cílem jenom českých studentů, na univerzitách můžete potkat kromě místních například i Rusy, Finy nebo Američany. Hodiny bývají vedeny velmi interaktivně, jsou zaměřené na diskuzi a učitelé jsou vesměs přátelští.

„Všechny kurzy, které jsem měla, byly vedeny seminární formou, klasické přednášky se prakticky nekonaly. Většinou šlo o to načíst si literaturu, kterou jsme pak v hodinách probírali a diskutovali o ní. Pro některé studenty tedy bylo nevýhodou, že se museli připravovat na každou hodinu. Na druhou stranu jsme pak nedělali žádnou zkoušku, předměty byly ukončeny na základě průběžného hodnocení z celého semestru,“ vysvětluje Michková.

Interaktivita a diskuse ale vždy automaticky nemusí znamenat lepší znalosti. „Hodnotím dobře systém výuky. Klade se důraz na diskuzi a vyučující jsou přístupni jakýmkoliv názorům. Studenti ale nejsou příliš tlačeni k získávání vědomostí, což se na úrovni debaty projevuje. Taky mě překvapilo, že ač jsem byl zahraniční student, byl jsem jediný, kdo odevzdával všechny práce včas. I samotní profesoři z toho byli překvapení, protože místní studenti odevzdávali práce někdy i o měsíc později,“ popisuje svou zkušenost Svoreň.

„Zajímavé je také rozdělení semestru do dvou částí. Já měl pět předmětů, z toho čtyři jsem dokončil už v první části semestru, takže jsem měl od půlky března prostor pro další seberealizaci a našel si stáž na české ambasádě,“ dodává student mezinárodních vztahů.

Dostat se pod kůži místním není úplně jednoduché

Se severskými národy se pojí řada stereotypů o jejich uzavřenosti a chladnosti vůči cizincům. A Estonsko jako by naplňovalo známé pořekadlo „Na každém šprochu pravdy trochu“. „Estonci jsou dost specifičtí, mentalitou trochu jiní než my. Jsou výrazně tišší, mají autentický smysl pro humor. Ačkoliv jsou příjemní, je těžké si mezi nimi najít kamaráda nebo kamarádku, protože si k tělu moc lidí nepouští,“ hodnotí Michková svou zkušenosti s místními.

S tím souhlasí i Pavel Svoreň: „Estonci jsou dost chladní. Dokonce i Finové mi tvrdili, že jsou překvapení jejich nepřístupností. Ke mně se ale vždy chovali vstřícně.“

Čtvrtinu obyvatel Estonska tvoří Rusové, kteří se sem přestěhovali v době, kdy byla země ještě součástí Sovětského svazu. Vztahy mezi těmito skupinami jsou dosud poněkud napjaté. „Estonci a Rusové spolu vůbec nekomunikují, panuje mezi nimi „studený mír“. Nemůžu moc hodnotit mentalitu místních Rusů, protože nemluví anglicky, ale za povšimnutí stojí, že pracují hlavně v supermarketech a podobných profesích, nefigurují ve státní správě ani u policie. Celkově se dá říci, že jimi Estonci dost opovrhují a vymezují se vůči nim. Bez přehánění si myslím, že mají kvůli tomuto vymezování fašistické tendence,“ přináší zajímavou myšlenku Svoreň.

Celkově je Estonsko rozhodně zajímavou lokalitou, která si díky své cenové dostupnosti určitě zaslouží označení „student-friendly“. „Estonsko můžu jen doporučit. Je to země s nádhernou přírodou, obrovskými možnostmi cestováni, odlišným stylem výuky i odlišnou mentalitou,“ vzkazuje Svoreň všem, kteří o návštěvě Estonska uvažují.

Bottom line: Když se rozhodujete, kam vyrazíte na studijní pobyt, hraje u Vás roli i finanční náročnost, nebo Vás zajímá čistě kvalita vzdělávání?