Pokud se chceš po škole dobře uživit, hlavně nestuduj humanitní obory! Tak nějak zní v současné době rada rodičů, učitelů, ale i odborníků směřující k maturantům, kteří se rozhodují, na jakou vysokou školu se přihlásí a čemu se budou v budoucnu věnovat. Mlynářské řemeslo pomalu zaniká, máme málo strojírenských pracovníků a největším ternem z hlediska budoucího uplatnění a platebního ohodnocení je v současnosti studium informatiky. Nicméně rozhodnutí zapsat se na určitý obor ještě nemusí znamenat, že se jím budete také živit. Samozřejmě, pokud se rozhodnete jít studovat například lékařství, máte svoji kariérní dráhu poměrně přesně nalinkovanou, u některých oborů to ale neplatí. Jedním z nich je i žurnalistika. 

Zjisti, jak to funguje. Jak bulvární plátky získávají svoje exkluzivní fotografie a tragikomické příběhy? Co se musí všechno stát, než se reportáž dostane z jednoho konce světa až na Kavčí hory a do vašeho obýváku? Jak dlouho pracují novináři? Je to, co nám sdělují, úplná pravda? Jak se prodává reklama v médiích? Ovlivňují vlastníci publikovaný obsah?

Najdi svoje místo. Jak již bylo zmíněno, žurnalistika je jeden z těch oborů, jejichž studenti často nevědí, co přesně chtějí v životě dělat. Někteří třeba mají jen sen být známou tváří televizní obrazovky, jiní chtějí změnit svět – nebo alespoň jeho část.

Studium žurnalistiky jim nabídne vhled do toho, jaké pozice mohou absolventi zastávat, a jak dosáhnout svých cílů. Už na vysoké škole se navíc mohou zapojit do běhu mediálního světa prostřednictvím stáží nebo přímo práce.

Navíc, člověk, který si zkusil fungování regionální nebo celostátní redakce a zjistil, že to není pro něj, může oproti ostatním oborům relativně snadno změnit pole svého působení. Z veřejnoprávního novináře se tak může stát vedoucí tiskového odboru nebo pracovník PR agentury.

Neustále se uč. Tento bod je u článku o studiu celkem předvídatelný a mnozí jej ani nepovažují za pozitivum. Pravdou ale je, že studenti žurnalistiky, ať se rozhodnou pro jakoukoli budoucí kariéru, se při své práci stále učí novým věcem.

Ať už je to při psaní článků, kdy musí odpoledne odevzdat přehledný vysvětlující článek na téma, o kterém ještě ráno téměř nic nevěděli, nebo při překonávání problémů třeba na pozici tiskového mluvčího.

Získej kontakty. Právě proto, že studenti žurnalistiky často vůbec neví, čemu se budou v budoucnu věnovat, je katedra žurnalistiky skvělým místem pro získávání kontaktů. Vaši spolužáci se po studiu rozprchnou na všechny strany, do zahraničí i do různých oborů – a nikdy nevíte, koho budete potřebovat.

V dalším pracovním životě třeba zjistíte, že váš kamarád, se kterým jste pravidelně po večerním semináři chodili na pivo, je přesně ten člověk, kterého potřebujete vyzpovídat pro svůj článek nebo reportáž. A naopak, pokud člověk zná lidi v médiích, snáze dostane svoji akci na stránky novin nebo do televize, a to hlavně proto, že zajistí, aby si redaktoři jeho námětu v záplavě tiskových zpráv vůbec všimli.

Užitečné kontakty se dají navíc získat i v průběhu praxe – telefonní čísla na politiky, podnikatele nebo vědce se mohou v budoucnu hodit. I když bez záštity vlivného média se opravdový kontakt s nimi bude navazovat složitěji.

Nepiš. Dobrá fotografie často vydá za celý článek a video ani nepotřebuje komentář. Pokud tě neláká vidět svoje jméno černé na bílém, proč nezkusit práci v rádiu? Dalším pozitivem žurnalistiky je tak velký výběr z možností samotného způsobu přenosu informací.

Specializované kurzy navíc často vedou odborníci ze zahraničí, kteří nudné biflování novinářských pouček nebo učení standardizovaných novinářských útvarů staví do nového světla.

Koukej na hezký holky. Už při zápisu na vysokou školu mě zarazil počet opravdu hezkých slečen, které se po fakultě pohybují. Nevím, zda je to tím, že se připravují na kariéru televizní moderátorky, nebo je to prostě všeobecnou kulturou novinářů (po stáži v celorepublikovém deníku se kloním spíš k první variantě), každopádně o slečny ve vzdušných halenách a sukních rozhodně není nouze.

Studium žurnalistiky je pro ty, co se rádi učí novým věcem, chtějí vyjádřit vlastní názor a nebýt v životě vázáni jen na jednu dovednost nebo profesi a chtějí mít možnost změnit bez problémů zaměstnání. Studenti novinařiny často zjišťují, že změnit svět není tak snadné, jak si představovali a že dělat dobrou žurnalistiku je spíše životní poslání než práce od devíti do pěti za dobré peníze. I přes to má ale žurnalistika zvídavým lidem co nabídnout – hlavně možnost učit se a vymyslet, co vlastně se svým životem chtějí udělat.

Bottom line: Uvažujete o studiu žurnalistiky nebo jiných humanitních oborů? Co je pro vás hlavním kritériem při výběru povolání?