Evropská dobrovolná služba je možnost pro mladé lidi, jak na dobu šesti týdnů až jednoho roku vyjet do zahraničí a za ubytování, stravu a drobné kapesné vypomáhat v neziskové organizaci. Své zkušenosti nám svěřila šestadvacetiletá Marta Ochmanová, absolventka Mendelovy univerzity, která v současné době pracuje pro organizaci Iniciativ Angola v rakouském Klagenfurtu.

Pro Martu byla Evropská dobrovolná služba (European Voluntary Service, EVS) primárně možností, jak na delší dobu vycestovat do zahraničí. Pátrala po různých možnostech a konkrétně o EVSku se začala zajímat ve chvíli, kdy sama potkala jednoho z dobrovolníků a dověděla se o jeho osobních zkušenostech.

„Přečetla jsem si další informace a na jejich základě se rozhodla, že také někam vyjedu. Začala jsem si hledat projekty, ale byl to docela dlouhý proces. Jeden termín jsem nestihla, druhý mi nevyšel, protože musíte odepsat na množství projektů, než se vám někdo ozve, že vás bere. Celý proces zařizování trvá aspoň půl roku a právě ta dlouhá doba je na něm nejhorší, protože jsem nevěděla, jestli si nemám raději shánět práci i v Česku,“ objasňuje Marta začátky hledání vhodné EVSky.

EVSka byl pro Martu rovněž způsobem, jak zjistit, co by chtěla v budoucnu dělat. Jak sama říká, chtěla si dát čas na přemýšlení. Předtím pracovala v zákaznickém servisu jedné nadnárodní firmy, což byla dobře placená práce, ale Martě příliš nevyhovovala. „Viděla jsem, že je to něco, co dělat nechci, protože mě to psychicky vyčerpává, chodím domů unavená a nedělá mi to žádnou radost. V práci strávíte v podstatě polovinu života, proto je důležité, jak se v ní cítíte,“ vysvětluje Marta, proč dala před jistotou velké korporace přednost neziskové organizaci.

Díky EVSce zjistíte, že práce může být i zábava

„Už v Česku jsem začala dělat v neziskovém sektoru, který mě zajímá a který by mě do budoucna bavil víc, i když nemá takové finanční ohodnocení. Ale to pro mě není až tak důležité, radši budu chudá a šťastná,“ sděluje Marta své pohnutky. Pracovala v Brně pro organizaci Na zemi, kterou popisuje jako skvělou komunitu lidí. „Pracujete pro dobrý účel a poznáte zajímavé lidi. Také se díky tomu začnete orientovat ve spoustě problematik, jako například rozvojová spolupráce, Na zemi se totiž věnuje i oblasti fair trade,“ vypočítává Marta výhody práce pro neziskový sektor.

Při rozhodování, kam nakonec na EVSku vyjet, váhala Marta mezi Klagenfurtem a Gruzií. Nakonec se rozhodla pro jihorakouskou metropoli, zejména kvůli možnosti kvalitně se naučit němčinu.

V Klagenfurtu Marta pracuje pro organizaci Iniciativ Angola, která se, jak už z názvu vyplývá, soustřeďuje na pomoc Angole. Do její pracovní náplně spadá široké spektrum aktivit. Kromě starání se o PR, blog nebo vytváření propagačních materiálů pomáhá Marta s organizací nejrůznějších akcí a má i dost prostoru pro vymýšlení vlastních projektů: „V pracovním kolektivu jsem spokojená, máme podobné ideály. Nechali mě připravit vlastní akci, na které budeme prezentovat férovou módu a seznámíme veřejnost se špatnými pracovními podmínkami ve světě.“

„Zjistila jsem, že práce nemusí být to, co vás vyčerpává a nebaví. Práce může být zábava a navíc mě i vzdělává, protože když chci připravit nějaký projekt, musím se sama nejdřív dozvědět vše podstatné o dané problematice, abych tomu více rozuměla. Je to různorodá práce s lidmi pro lidi, ze které mám navíc dobrý pocit, když se něco povede,“ říká Marta a dodává, že se v téhle práci opravdu našla a chtěla by ji dělat i v budoucnu.

Pokud nemáte potřebu něco poznat, klidně zůstaňte doma

Marta už má zkušenosti z předchozího dlouhodobého pobytu v zahraničí, takže tušila, do čeho jde. I když jak sama říká, nikdy nemáte jistotu, jaká bude náplň práce, protože to z popisu projektu často přesně nezjistíte: „Při výběru EVSky mě děsilo, abych se nestala jen levnou pracovní silou. Chtěla jsem se něco naučit, aby byl projekt přínosný i pro mě.“ Většina projektů je kvalitních a zajímavých, ale někdy si musíte dát pozor, aby vás jen nezneužili na práci, kterou nikdo nechce dělat a kterou vy byste navíc vykonávali zadarmo.

Marta rozhodně doporučuje EVSku zkusit: „Zjistíte, jak to funguje jinde, naučíte se cizí jazyk nebo jak sami přežít v cizině. Vyjeďte klidně hned po střední škole. Nejděte rovnou na vysokou školu jen proto, že se to od vás očekává, ale zjistěte, co se ve vás skrývá a na co máte talent. Nebo naopak na co talent nemáte. Nedoporučila bych to jen mamánkům nebo lidem, co hodně lpí na domově. Pokud nemáte potřebu nebo touhu něco poznat a je vám doma dobře, tak tam zůstaňte.“

EVSka představuje podle Marty velký rozdíl oproti zahraničnímu studijnímu pobytu. „Na Erasmu jsem měla hodně volnosti, bylo to lehké, moc jsem se neučila, a přesto mi všechno prošlo. Tady mám daný režim, není čas na žádnou typickou erasmáckou zábavu. Jednak už ji sama nevyhledávám, s věkem mě to přešlo, ale ono by ani nešlo jít se někam opít a druhý den ráno nastoupit na sedm hodin do práce,“ srovnává Marta EVSku se svým předchozím pobytem v zahraničí.

Pokud máte zájem na Evropskou dobrovolnou službu vyjet, veškeré potřebné informace najdete na stránkách Evropské komise. Rozmyslete si, jakou práci v jaké organizaci byste chtěli dělat, vyberte si cílovou zemi a pak už jen procházejte databázi volných míst. Každý rok jsou stanoveny čtyři deadliny, k danému termínu tedy pošlete hostitelské organizaci přihlášku a pak jen čekáte, zda vás vyberou.

Raději se hlaste na více projektů, abyste měli větší šanci se někam dostat. Počítejte, že od přihlášení k vyjetí na vybraný projekt to trvá i půl roku, ale někdy můžete narazit na last minute nabídku, kde na poslední chvíli hledají dobrovolníka na neobsazené místo. V tomto případě si však dejte pozor a zjistěte, proč na dané místo nikdo nechtěl jet.

Bottom line: Uvažujete vy sami o nějaké dobrovolnické práci? Je to podle vás neocenitelná zkušenost a zajímavá položka do životopisu, nebo ztráta času?