Dnes Vám namísto pravidelného BRIEFINGU, ve kterém vás pravidelně informujeme, přinášíme článek partnerského webu Eduin. Příčina absence dnešního BRIEFINGU věru nespočívá v okurkové sezóně, která o prázdninách v mnohých listech nastává, ve světě se stále něco děje - v japonských volbách opět posílili své síly nacionalisté v čele s premiérem Šinzó Abem, americká zpravodajská služba CIA stahuje své již nejen zpravodajské základny z Afghánistánu a přesouvá je směrem na východ, například k Sýrii, kde někteří z povstalců podle nejnovějších zpráv přecházejí zpět k prezidentu Asadovi. Narodil se čekatel na britský trůn a prezident Zeman buduje pozice nové vládě. Vskutku nic, co by se dalo nazvat nedostatkem událostí.

Pravý důvod změny tématu spočívá v odjezdu autorky čtvrtečních BRIEFINGŮ Jany Koutné, která odjíždí do Uherského Hradiště, aby Vás mohla o tamním festivalovém dění pravidelně informovat. Příští týden ji však laskavě nahradí Markéta Bajgerová, takže se nemusíte bát, že zcela vypadnete z dění. Doufáme, že si následující článek užijete a že Vám třeba dodá trochu entuziasmu, přemítáte-li nad podobnými problémy. 

Nevím, zda někdo má chuť číst o prázdninách články o vzdělávání. Ale zjevně se najdou lidé, kteří si myslí, že prázdniny jsou vhodná chvíle pro to, aby se jejich potomci intenzivně vzdělávali. A nemusí jít jen o ty, kdo se učí na reparát.

Připomněl to i článek deníku Wall Street Journal z 28. června o tom, že dobře situovaní čínští rodiče ve stále větší míře posílají své školáčky na letní kurzy na západních školách či univerzitách. Neváhají na to vydat značné částky – s letenkou a pobytem kolem deseti tisíc dolarů.

Oblíbenými destinacemi jsou prestižní americké univerzity (např. Princeton), kde děti (obvykle osmi- až osmnáctileté, věkové rozmezí je různé podle pořadatele programu) tráví čas experimenty v přírodovědeckých laboratořích i řešením problémů sociálního světa.

Elitní britské školy jako Eton (kam chodili i princové z královské rodiny) zase nabízejí kurzy společenského chování, veřejného vystupování i multikulturní spolupráce. Rodiče v lepším případě chtějí, aby se děti pocvičily v angličtině a zažily jinou podobu vzdělávání než tradiční dril asijských škol orientovaných na úspěch u zkoušek. Mnoho z nich ale současně chce posílit šanci, že se děti později dostanou právě na elitní britské nebo americké vysoké školy.

Celé to vypadá jako klasický Matoušův efekt: kdo má, tomu bude přidáno. Bohaté děti dostanou další šanci, jak zvýšit svůj náskok oproti ostatním vrstevníkům, jak jsem o tom psal v minulém blogu. Ale pokud nemáte zrovna po ruce nějakých sto či dvě stě tisíc, nezoufejte. Autorka citovaného článku Wei Gu k tomu říká zhruba toto: I když za své peníze získají rodiče pro potomka v takovémto prázdninovém programu jistě excelentní školu, je to pořád jen škola, z vnějšku strukturované učení.

Co dnešním dětem chybí, je schopnost pohybovat se v reálném světě. Jde o tzv. exekutivní dovednosti – plánovat a organizovat činnosti. Pro jejich utváření může být nejlepší příležitostí, když mají děti čas na prázdninách neorganizovaný. Vzpomínám na volné dny u tety na vesnici, kdy jsme my děti byly ponechány samy sobě a na celý den jsme si musely vymyslet program, obstarat nákupy a jídlo (bez možnosti vše konzultovat mobilem), a stihnout odstranit následky naší tvořivosti, než se dospělí vrátili z práce.

Samozřejmě, nestrukturovaný volný čas zároveň v sobě skrývá mnohá nebezpečí, právě díky tomu, že se je blízko skutečnému životu. Snad lze najít zlatou střední cestu – třeba rodina bude čas trávit společně, ale nechá děti sestavit program a připravit vše potřebné (naplánovat výlet, sbalit batoh, koupit svačinu…).

_________________________________________________________________________
Bottom line: S Wei Gu lze konstatovat: nic proti dobrému vzdělání a dobrým školám, ale prázdniny lze možná ještě lépe využít i jinak.