Pro velký počet studentů jsou některé univerzity přezdívané anonymními školami. Nejlepší způsob, jak se zbavit pocitu odcizení, je zapojit se do některého ze studentských spolků. TST vám již přineslo informace o tom, jak si můžete zpříjemnit volný čas na vysokých školách v ČR. Pokud ovšem míříte do zahraničí nebo byste se jen rádi dozvěděli o zvláštnostech zahraničních spolků, mohly by vás zajímat následující řádky.

Ve školním roce 2011-12 studovalo ve Spojeném království více než 400 000 zahraničních studentů, tj. 17 % z celkového počtu vysokoškoláků. V Londýně tvořili cizinci více než čtvrtinu studentské populace. Konkrétně na London School of Economics and Political Science (LSE) jich bylo 67 %. Většina studentů přijíždí pro diplom do Británie z Asie – převážně z Číny a Indie. Značnou část studentstva tvoří také Američané, Kanaďané a z Evropy potom Němci a Irové. I díky oné kulturní pestrosti studenti zakládají spolky, kde mají možnost seznámit se s dosud neznámými zvyky a tradicemi, naučit se cizí jazyk nebo pohovořit si mateřským jazykem se studenty stejné národnosti.

V čele britských vysokých škol s nejvyšším počtem zahraničních studentů stojí The University of Manchester. Proto není divu, že na této univerzitě mají studenti na výběr z téměř 300 spolků, do kterých se můžou zapsat. Seznam začíná u spolku studentů kriminologie, pokračuje přes klub japonských animovaných filmů, Amnesty International, kroužek šachů až po spolek studentů z Bangladéše, Turecka, Číny, Japonska, Německa, států Skandinávie či Česka a Slovenska (CzechoSlovak Society). Česko-Slovenská komunita se setkává i na univerzitách v Oxfordu, Cambridge, St Andrews a Nottinghamu.

Jak si rozšířit obzor

Fyzikální, matematické, literární, filosofické a podobné spolky umožňují studentům rozšířit si znalosti ve svém oboru prostřednictvím přednášek, debat atd. Přitom obvykle nebývá podmínkou daný předmět studovat. Věnujete-li se přírodním vědám, neznamená to, že si nemůžete odpoledne se studenty filosofie zafilosofovat. Možná se právě naopak vyplatí zkusit „přičichnout“ k jinému oboru. Člověk se pak dívá na věci z více úhlů pohledu, a tak získává nadhled.

Co se týče literárního klubu, na skotské The University of Edinburgh se studenti setkávají jednou týdně, aby přečetli něco ze své tvorby nebo jen poseděli a poslechli si pár myšlenek druhých. Edinburgh je město literatury, kde autoři jezdí číst ze svých děl. I proto je to ideální místo pro rozvoj literárních talentů. V létě se každoročně konají festivaly, kde se na jevišti představí jak profesionálové, tak studenti univerzity. Pro nejednoho studenta se stala právě univerzitní prkna odrazovým můstkem k herecké kariéře.

Meze se nekladou aneb proti gustu žádný dišputát

Stále jste nenašli svůj spolek snů? V tom případě můžete založit zcela nový. Univerzity podporují spolky jakéhokoliv druhu. Pokud jste fanoušky Harryho Pottera a zoufáte si nad tím, že si nebudete nikdy moci zahrát famfrpál, vězte, že se mýlíte. Na anglické Newcastle University existuje famfrpálový klub. Ve vzduchu sice lítat nebudete, ale třeba vás bude bavit běhání s koštětem mezi nohami. Zlatonku, tedy pomyslný létající míček, nahrazuje hráč nebo hráčka oblečená ve žlutém dresu a vašim úkolem je ji chytit a utrhnout jí ocas.

V Británii se také běžně setkáte se sporty a bojovým uměním jako tai-chi a capoeira, filmovými kluby, apod. Také existují hudební spolky, které organizují výjezdy na rockové koncerty. Ani tanec není studentům cizí. Na The University of Edinburgh si můžete vybrat mezi španělským tancem flamenco, arabskými tanci, bhangrou, standardními tanci, ale i moderními tanci jako street dance. Možná vás překvapí i fakt, že na těch nejznámějších britských univerzitách se studenti věnují i pletení.

Slavný oxfordský Bullingdon Club – místo elit?

Nejznámějším i nejkontroverznějším spolkem Velké Británie je oxfordský The Bullingdon Club založený okolo roku 1780. Členy spolku se mohou stát výhradně „elity“, tj. mladíci, kteří chodili na prestižní střední školy a pochází z těch „nejzajímavějších“ a nejbohatších rodin. Spolek se proslavil nočními bujarými hody, kdy se několikrát stalo, že „elity“ rozbily okna restaurací. I proto je málo pravděpodobné, že by stávající členové vybrali do svých řad někoho, kdo by neměl finance na pokrytí případných škod. O výběru členů se hlasuje a následně noví „vyvolení“ poznají přijetí do klubu obvykle podle toho, že jim stávající členové obrátí pokoj vzhůru nohama.

I přes všechny incidenty spojené s Bullingdon Clubem jeden z bývalých členů prohlásil: „Mně osobně by přišlo mnohem zajímavější, kdyby Bullingdon Club byl tak tajemný a nebezpečný jako Skull and Bones na Yale. Po pravdě řečeno, spolek je spíše tradiční.“ David Cameron, ex-člen spolku, bývá často dotazován na téma vandalismu, které je se spolkem tolik spjaté. Cameron popírá, že by kdy rozbil okna tamních podniků. Zároveň ale připouští, že všichni mladí se někdy chovají šíleně.

Klub Skull and Bones neboli Lebka a kosti univerzity Yale

Univerzity Břečťanové ligy (Ivy League) jsou známé svými tajnými studentskými spolky. Skull and Bones založený v roce 1832 je ten nejznámější. Mezi členy patřili lidé z prominentních rodin jako například prezidenti W. H. Taft, George H. W. Bush a George W. Bush. Ti se scházeli v hrobce (Tomb) – podzemní stavbě bez oken. Přestože dnes členství není tajemství, stále se spekuluje o tom, co je náplní spolku. George W. Bush se odmítl vyjádřit. Kdo ví, třeba se jednou do tohoto spolku dostanete nebo vám tajemství klubu prozradí někdo z řad členů a vy nakonec zjistíte, že účelem spolku není nic jiného než navázání přátelství a užitečných kontaktů. A nebo taky ne.