Generace dnešních studentů hlásících se na vysoké školy je vlivem internetu přímo závislá na přísunu velkého množství komplexních informací. A tak se stává, že mají problém se od nich oprostit a jednoduše vyjádřit vlastní názor. To jim však může uškodit při přijímačkách na některé university, zvláště pak na Oxbridge, kde je úhel pohledu uchazeče jedním z nejdůležitějších hledisek.

Právě na anglických univerzitách Oxfordu a Cambridge je totiž originální pohled studenta považován za největší přínos. To se projevuje i na přijímačkách na tyto prestižní školy. Ty probíhají formou rozhovoru uchazeče s profesorem či s vedoucím daného oboru. Popřípadě se specialistou na přijímací řízení. Důvod, proč se mnozí studenti pohovorů bojí je, že nevědí, na co se jich profesoři budou ptát a na co se tedy mají připravovat. Tato nejistota způsobuje jistou nervozitu, která samozřejmě není žádným přínosem.

Byl Richard III. zloduch?

Okruh otázek při přijímacích pohovorech je velmi široký a netestuje uchazečovy konkrétní znalosti, ale spíše celkový přehled a orientaci na poli předmětu, schopnost syntézy problému a originální přínos k řešení dané otázky. Přijímací interview je tedy spíše rozebíráním předmětu s profesorem, ne test kvantity znalostí se zkoušejícím.

Otázky se samozřejmě odvíjí podle jednotlivých předmětů. Při přijímačkách na medicínu tak bude uchazeč například prezentovat svůj pohled na etickou správnost prodeje ledviny. V matematice musí student třeba vyřešit, kolik kousků pizzy může získat z určitého počtu řezů. Pokud se hlásí na historii, může rozebírat osobnosti významných historických postav a pravdivost mýtů k nim vázaných a na anglistice se jej mohou zeptat, jestli byl Shakespeare rebel.

Tyto otázky musí uchazeč vyřešit, rozebrat je s profesorem a snažit se do diskuze přinést něco nového. Zkrátka musí umět o daných otázkách přemýšlet a dobře formulovat a prezentovat osobité názory.

Existuje možnost přípravy

Kromě rozebírání otázek souvisejících s předmětem, by se měl student na rozhovor připravit i prezentací svých esejů, které přiložil již při podávání přihlášky. Profesor, který s ním bude dělat přijímací interview, se jej na téma eseje může ptát.

I na takovou formu přijímacích zkoušek se lze připravovat. Jde především o studium a z něj plynoucí obeznámenost s předmětem. Potřeba je také dostatečná vášeň a nadšení pro věc. K laterálnímu myšlení by studenty měli vést již jejich učitelé na středních i základních školách, ale jak všichni víme, ne vždy je tomu tak. Proto mají u pohovorů výhodu studenti IB programů nebo AP či SAT kurzů, kde se na takovémto způsobu uvažování pracuje.

Přijímačky na Oxbridge se blíží a přihlášky by měli uchazeči zasílat do 15. října.

Více o tématu si můžete přečíst například na stránkách britského Telegraphu  nebo v deníku The Independent.