Aranka Hrušková je studentkou pražského Gymnázia Christiana Dopplera. Každoročně se účastní různých matematických soutěží – ať už se jedná o matematickou olympiádu, Náboj (tj. soutěž pětičlenných týmů), korespondenční semináře jako PraSe nebo M&M či SOČ a AMAVET, což jsou projekty pokrývající nejen matematiku, ale i další vědy. Letos se do AMAVETu hlásí se svou prací o řetězových zlomcích odmocnin z přirozených čísel, na které pracuje pod vedením ing. Balkové z FJFI ČVUT. Onen zájem o matematiku ji přivedl až na letní matematický camp Stanfordské univerzity.

V dnešní době existuje spousta soutěží, letních soustředění atd. se zaměřením na oblast vědění, která studenty zajímá. Často se ale stává, že konkrétní příležitost, jak si prohloubit znalosti v oboru, studentům nesedne a naopak o soutěži, která by je mohla zaujmout, se nedozví vůbec anebo pozdě. Dozvěděla ses o možnosti účasti na Stanford University Mathematics Camp (SUMaC) skrze tvou školu?

Kdepak. Pochybuju, že předtím, než jsem se ve škole poprvé o tomto campu zmínila, o něm někdo z mých vyučujících nebo spolužáků věděl. Našla jsem ho na internetu, když jsem proklikávala odkazy z Americké matematické společnosti, na jejíchž stránkách je dlouhý seznam všech možných campů nejen pro středoškoláky.

Některé z nich jsou určeny pouze Američanům, některé jsou mezinárodní, ale zase neposkytují stipendia, což je při cenách školného trochu potíž, takže člověk musí hodně hledat a ptát se, než najde ten správný camp, který se mu ještě navíc nekryje s jeho povinnostmi či jinými zájmy v ČR.

Byla jsi už předtím na obdobném campu?
Před SUMaCem jsem na žádném podobném campu nebyla. Nejvíc se mu z mých táborových zkušeností asi blíží letní šachový tábor pro děti, ale každý si nejspíš dovede představit, že je-li tento nejblíž, pak jsem opravdu nějaké podobné zkušenosti byla hodně vzdálená. Pokud vím, u nás pořádá různá soustředění MatFyz (MFF UK) nebo jaderka (FJFI ČVUT), ale nikdy nejsou tak dlouhá a tak intenzivní.

Co bylo podmínkou přijetí na camp?
V prvé řadě složit přijímací test sestávající asi z osmi příkladů, z nichž některé mi přišly až směšně jednoduché a některé jsem vůbec nevyřešila. Každý příklad byl jiný, např. jeden z těch lehčích se ptal, kolika nulami bude končit faktoriál kteréhosi velkého čísla - asi 2012, protože používat současný rok v zadání je jednou z oblíbených a celosvětově sdílených hrátek všech matematických soutěží - a o jiném mi později došlo, že nás měl připravit na teorii grup, která se pak během campu probírala.

Evropana možná zarazí, že jsme si tento test mohli několik týdnů řešit v klidu doma bez toho, aby někoho vůbec napadlo, že bychom mohli podvádět. Zakázána byla samozřejmě nejen jakákoli cizí pomoc, ale i kalkulačka a tabulky. Dále jsme měli sepsat esej odpovídající na několik otázek týkajících se příkladů z přijímacího testu (který byl nejtěžší, nejzábavnější atd.) našich dalších zájmů krom matematiky, důvodů, pro které jsme si vybrali právě SUMaC, apod. Také bylo samozřejmě potřeba doporučení od učitele.

Kolik dní jsi v Americe strávila?
Přiletěla jsem 15. července odpoledne a z letiště mě rovnou odvezli na Welcome Dinner. Zpátky jsem odlétala 11. srpna dopoledne a to opět přímo ze SUMaCké akce, takže to vychází na 28 dní.

Bydlela jsi přímo v univerzitním kampusu?
Ano, bydleli jsme v jedné z kolejí, což v Kalifornii nejsou obří „králíkárny“ jako u nás, ale malé domky, které na první pohled vypadají jako větší rodinné. Stanfordský kampus je hodně rozlehlý a velmi kouzelný. Všude pořád něco kvete, okolo cest je spousta palem a v některých částech se nacházejí i zajímavé budovy.

Musím přiznat, že kampus byl jednou z mých nejoblíbenějších součástí celého pobytu a ráda jsem se po něm procházela, na což mi ale bohužel nezbývalo moc času.

Jak tedy vypadal tvůj typický den na campu?
Ráno jsem vstala po osmé, sbalila si věci a šla na snídani. Někdy jsem ji vynechávala, abych se mohla ještě trochu prospat, ale lákající představa lívanců s javorovým sirupem byla většinou silnější než nedostatek spánku. Ze snídaně jsem šla rovnou na classes, které byly hlavní náplní campu a trvaly od devíti do půl dvanácté.

Po jejich skončení jsme dostali Problem Set týkající se právě proběhlé výuky a šli jsme na oběd. Od jedné do půl čtvrté byl čas vyhrazený řešení Problem Setu a setkání s našimi teaching assistants, kteří s námi rozebírali práci našich předchozích dní. Po svačině byla někdy přednáška, jindy volno, které jsem já osobně využívala opět k řešení Problem Setu. Krom toho jsem většinou zkusila vyřešit nepovinný Problém dne, který se započítával do jakési malé SUMaCké soutěže.

Pak jsem šla na večeři a po ní se opět věnovala matematice nebo si četla Nesnesitelnou lehkost bytí, protože už jsem neměla na další počítání sílu. V deset jsme se všichni shromáždili na tzv. house meetingu, kde se probíraly organizační záležitosti, a po něm jsem šla zcela vyčerpaná spát s obavami, že dělníci pracující na blízké stavbě budou zase pilní už od brzkých hodin.

Jaké matematické jevy jste rozebírali a jakou formou?
SUMaC se ve skutečnosti ještě větví na dva výukové programy. Já jsem si zvolila Program I, ve kterém se se mnou ocitla i většina ostatních účastníků. Začali jsme příklady z přijímacího testu, pak jsme přešli k modulární aritmetice, grupám, teorii čísel, několika věcem, které teď bohužel umím pojmenovat jen anglicky, základnímu šifrování, permutacím, sestrojitelnosti a na konci jsme zmínili i vektorové prostory.

Byl výstupem studia nějaký projekt?
Každý pátek jsme se ve skupinkách věnovali tzv. research projectům. Každý z nich vedl jeden, výjimečně dva teaching assistants a na konci SUMaCu jsme prezentovali ostatním, co jsme zjistili o svém problému, popř. na co nového jsme v dané oblasti přišli. Hlavní výstup si ale každý z nás odnášel v nabytých vědomostech a v životopisu.

Srovnala bys americký způsob výuky s tím naším?
Obávám se, že na základě pouze této zkušenosti nemohu plně srovnat náš a americký způsob výuky, protože letní camp není totéž co běžný školní rok. Nicméně si i na základě dalších informací jako jsou rozhovory s lidmi, kteří jeli třeba na jeden školní rok na americkou high school, myslím, že rozdíl není ani tolik v tom, jak probíhá konkrétní hodina, ale kdy a pro koho.

Na americké střední škole totiž nemusíte skoro nic. Téměř všechny předměty si alespoň částečně volíte a rozhodnete-li se, že se ve fyzice nikdy nechcete dostat dál než k Newtonovým zákonům, nikdo vás nutit nebude. Ani ve vašich volených předmětech z vás pak nedřou kůži pokud nejste na nějaké nadprůměrné škole, zato se ale očekává, že až nastanou prázdniny, uděláte vše pro svůj zájem a budete se nepřetržitě učit třeba celé dva měsíce.

Letošní poplatek za SUMaC činí $6150. Ty jsi loni dostala finanční pomoc. Šlo o stipendium od samotné Stanford University? Co všechno sis nakonec musela platit?
Ano, dostala jsem plné stipendium od Stanfordu, takže můj jediný nutný výdaj byla zpáteční letenka, ale samozřejmě jsem si platila třeba lístek do kina apod.

Shrnula bys, co ti SUMaC dal? Proč myslíš, že by se talentovaní studenti z ČR měli právě tohoto campu zúčastnit?
Naučila jsem se hodně matematiky, moje angličtina si bohužel odvezla několik parazitních slov a naprosto se zbavila veškerých stop britského přízvuku a potvrdila jsem si, že v USA bych raději nestudovala. Mé kulturní znalosti a přehled byly rozšířeny a v mém životopisu se ocitla jedna neopomenutelná položka.

Naši studenti by se měli účastnit podobných campů proto, aby si západní svět přestal myslet, že jsme nevýznamní vidláci, aby si zlepšili šanci na přijetí na školy, po kterých touží, aby se něco naučili a ověřili si nebo vyvrátili své domněnky o prostředí v různých školách a různých částech světa, protože to pak může velmi ovlivnit výběr jejich budoucího působiště.

Konkrétně SUMaC bych doporučila proto, že ve všech možných žebříčcích světových univerzit se Stanford umisťuje, co se matematiky týče, na předních místech, a můžete si být jisti, že vás nenechají zahálet a řešit otázky pod vaši úroveň.

Chceš se i nadále intenzivně věnovat matematice? Láká tě po tvé zkušenosti přihlásit se na univerzitu do zahraničí, nebo chceš zůstat v Česku?
Zatím mám v plánu matematiku vystudovat a věnovat se jí celý život. Upřednostnila bych některou ze zahraničních univerzit, ale pokud mi to nevyjde, nevadí – MFF UK je rozhodně taky skvělá škola.