Jeden z prezidentských favoritů Jan Fischer se narodil roku 1951 v Praze do rodiny statistiků. Sám v roce 1974 vystudoval statistiku a ekonometrii na VŠE. V osmdesátých letech byl členem Komunistické strany Československa.. V roce 2003 byl prezidentem Václavem Klausem jmenován do čela Českého statistického úřadu. Po vyjádření nedůvěry Topolánkově vládě byl v roce 2009 jmenován předsedou tzv. úřednické vlády. 50 000 podpisů potřebných pro kandidaturu nasbíral jako druhý v 50 dnech od oznámení kandidatury. Má dvě děti z prvního manželství a syna s manželkou Danou Fischerovou.

1. Co vnímáte jako hlavní poslání prezidenta a jeho povinnost vůči občanům?

Návrat slušnosti do politiky, dobrou reprezentaci našeho státu v zahraničí, obhajobu našich národních zájmů, v neposlední řadě podporu vlády práva a komunikaci s politickými představiteli, ale také s občany, na které si v případě zvolení chci pravidelně vyhradit čas. Lidé si přejí změnu, ta spočívá především v obnovení důvěry nejenom v politiku.

2. Co považujete za své nejsilnější přednosti a výhody oproti ostatním kandidátům?

Nezávislost na politických stranách. Nabízím obnovení důvěry a optimismus, protože situace není tak beznadějná, jak někteří tvrdí. Naše země je plná slušných, vzdělaných a pracovitých lidí. Přicházím s detailním programem, s konkrétními návrhy, jak zlepšit politickou kulturu a život v naší zemi. Každý volič si může tyto návrhy prostudovat na mém webu. Lidé tak znají mé priority a mají možnost rozhodovat se podle jasných údajů.

3. Jaký máte pohled na zavedení školného a směřování školství v ČR vůbec?

Pokud se má zavést školné, tak pouze jako součást skutečné reformy našeho vzdělávacího systému, jehož součástí musí být účinný systém podpory studentů - půjček na studia, stipendií atd. Rovněž musí být dány záruky, že tyto peníze vláda použije pouze na zkvalitnění a rozšíření možností studia, ne na vyrovnání výpadku financí na straně státu.

4. Jakou věc byste na České republice změnil, kdybyste měl neomezené možnosti?

Zásadně bych měnil životní podmínky seniorů a zdravotně postižených. To je oblast, která mě velmi trápí. Jedná se o nejcitlivější součást naší společnosti, kde má stát ještě velké rezervy..

5. Jak hodnotíte působení předchozích dvou prezidentů Havla a Klause?

Oba velmi otevřeně říkali - a Václav Klaus stále říká - své názory a stáli si za nimi. Václava Klause znám třicet let. Často jsme vedli obšírné debaty a ne vždy jsme se shodli, ale vždy jsme našli jazyk, jak se domluvit. Oba, Václav Havel i Václav Klaus, vrátili prezidentské funkci autoritu a důstojnost. Každý jiným způsobem. Obou si vážím. Mělo by však být dobrým zvykem, že kandidát na prezidenta nehodnotí předcházející hlavy státu. To je otázka pro politology, komentátory či historiky.

6. Jak se vyrovnáváte s kritikou Vaší osoby, ať už za členství v KSČ nebo za přílišnou nestrannost?

Nestrannost je podle mého názoru velké plus kandidáta. Měl by měřit každému stejným metrem a řešení problémů posuzovat podle jejich kvality, ne na základě ideologie. Nestrannost je spojena s nestranickostí, kterou také pokládám za nezbytnou. Jdu do volby sám za sebe a je jen na mně, aby získal podporu voličů a mohl se volby vůbec zúčastnit. Nemusím být zavázaný žádné straně a odpovídám se jen občanům. K členství v KSČ jsem se několikrát otevřeně vyjádřil. Není to věc, na kterou bych byl pyšný, naopak. Pro naši zemi jsem od roku 1990 ve svém oboru, ve své profesi a později i jako předseda vlády odvedl viditelnou práci. Je na voličích, aby tento fakt zvážili.

7. Očekával jste takovou podporu veřejnosti, jakou Vám přisuzují předvolební průzkumy?

Pozitivní předvolební průzkumy mě samozřejmě těší a vážím si podpory občanů. Nejpřesnějším volebním průzkumem je ale nakonec vždy samotná volba. Takže zachovávám chladnou hlavu.

8. V době Vašeho zvolení do čela úřednické vlády vás mnozí titulovali jako spolehlivého premiéra, který nemá velké politické ambice. Zmýlili se ve Vás nebo se Vám vysoká politika tak zalíbila?

Zjistil jsem, že politika navzdory všem negativům může být i pozitivní a může věci změnit k lepšímu. Jako prezident mohu pomoci mnoha potřebným a mohu být užitečný i pro kultivaci politické scény. Přeji si změnu a věřím, že si ji přejí i naši občané. Do prezidentské volby vstupuji se slibem, že v případě mého zvolení se lidé nebudou muset za svého prezidenta stydět. Věřím v dobrou budoucnost naší země a jsem připraven pro ni pracovat.