Od dob, kdy ženy začaly bojovat za svá práva a za zrovnoprávnění s muži, uběhlo již hodně vody. Po rozboření starého mýtu o ženě - věčné pečovatelce o domov a spolu se ziskem volebního práva, prací v „mužských“ povoláních a vstupem žen do politiky by se mohlo zdát, že ženy již získaly vše, co mohly, a nastal stav rovnováhy. Ovšem ne všechny mety byly pokořeny a stále zůstávají oblasti, kde se ženy cítí utiskovány a diskriminovány. Jednou z nich je svět vědy a výzkumu, kde za napravení genderových křivd bojuje Národní kontaktní centrum – ženy a věda. 

Národní kontaktní centrum – ženy a věda (NKC – ženy a věda) je projekt, který vznikl pod hlavičkou Sociologického ústavu Akademie věd ČR. V roce 2001 jej založila tehdejší ředitelka Sociologického ústavu AV ČR, doktorka Marie Čermáková.

 „Jedním z důvodů byla rostoucí potřeba expertizy v oblasti genderové rovnosti ve vědě, která vycházela především z mezinárodních závazků ČR, konkrétně vůči EU. Dalším důvodem bylo přesvědčení, že v českém akademickém prostředí není problematika genderové rovnosti dostatečně známá, zároveň v něm působí genderové stereotypy a vědkyně v různých fázích své profesní dráhy čelí překážkám, které jim ztěžují samotnou badatelskou práci i kariérní postup v porovnání s jejich mužskými kolegy,“ uvedla ke vzniku projektu administrátorka webu projektu a jeho mluvčí Hana Tenglerová. 

Přírodní vědy nejsou jen pro muže 

Projekt monitoruje zejména stav genderové rovnosti v Česku, představuje ženské vědecké osobnosti, usiluje o popularizaci vědy a vydává odborné a popularizační publikace. Vyjma toho ovšem NKC – ženy a věda spoluorganizuje také konkrétní akce, například Kongres žen či Noc vědců a vědkyň, nebo se podílí na Mentoringovém programu.       

„Mentoringový program pro středoškolské studentky realizujeme od roku 2009. Kromě ČVUT je do projektu zapojena i Vysoká škola chemicko-technologická, Česká zemědělská univerzita, Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita Brno. Cílem mentoringu je odstraňování genderově stereotypního vnímání technických a přírodních věd jako typicky mužských oborů,“ uvedla k projektu pro studentky před maturitou mluvčí Tenglerová.

Mentoring podle jejích slov cílí na studentky středních škol a snaží se je podpořit v rozhodnutí absolvovat studium na vysoké škole technického zaměření. Pomáhá jim zjistit, jak to na takové škole chodí, a udělat si jasnější představu o nabídce jednotlivých oborů. NKC také organizuje Cenu Milady Paulové, udělovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Ženy – vědkyně musí být vidět

Smyslem udílení této ceny je veřejně a formou finančního daru ocenit vědeckou práci významných českých badatelek, podpořit ženy ve vědě a inspirovat začínající vědkyně nebo studující dívky, které vědeckou dráhu zvažují. Cena je pojmenována po profesorce Miladě Paulové, která ve 20. století patřila mezi přední československé historiky a byzantology. Byla teprve 75. ženou, která získala doktorát na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, první ženou, která u nás přednášela na univerzitě a také vůbec první profesorkou na našem území.

Národní kontaktní centrum se ovšem prezentuje i na festivalech. Od roku 2010 se účastní například festivalu Academia Film Olomouc (AFO). „Náš festival se věnuje popularizaci věd, a to jak přírodních, tak sociálně-vědních a humanitních. Každým rokem míváme v programu několik témat, která se vymykají úzu tzv. hard sciences (tedy čistě přírodních věd - pozn. red.) a nahlížejí na zvolené téma skrze sociologii nebo další již zmíněné obory,“ popisuje zaměření Academia Film Olomouc hlavní dramaturgyně festivalu Jana Jedličková.

Upozorňuje zároveň, že genderová témata se v programu AFO objevují pravidelně a vždy jsou jednou z nejnavštěvovanějších sekcí celého festivalu, což jednak svědčí o atraktivnosti a smysluplnosti témat a jednak značí potřebu některá témata pravidelně „objevovat“ pro naše publikum.

„V minulosti byla mezi populárními tématy např. asexualita a intersexualita, autismus či v minulém roce třetí gender. Blok ŽENY A VĚDA utváří programový doplněk, který zapadá do širšího konceptu festivalu, zabývat se vědou v širším slova smyslu, tj. nevěnovat pozornost jenom laboratorním výzkumům a statistikám, ale reflektovat i společensky pojímané jevy, které bývají mnohdy opomíjeny,“ pochvaluje si spolupráci s NKC Jedličková.

Hlavní je něco dělat a být užitečný

Projekt NKC - ženy a věda se zaměřuje na obrovské spektrum témat spojených s genderovou rovností ve vědě, nepostihuje však samozřejmě z kapacitních důvodů zdaleka všechna. V současné době jsou nejdůležitějším tématem začátky vědecké dráhy, zejména pracovní podmínky mladých vědkyň a vědců, v kontextu probíhajících reforem vědeckého prostředí.

„Projekt pro nás představuje smysluplnou práci, byť jsou někdy výsledky zdánlivě malé. Zásadní však je, že jeho služby jsou využitelné pro široké spektrum cílových skupin. S žádostí o pomoc či konzultace se na nás mohou obracet jak tvůrci vědních politik a čelní představitelé vědeckých institucí, tak samotní vědci a vědkyně, včetně studujících,“ shrnuje náplň projektu Tenglerová.

Bottom line: Kde vidíte ve vědě největší znevýhodnění žen v porovnání s muži?