Studium v zahraničí láká čím dál více mladých Čechů. Vzrůstá počet studentů vyjíždějících na evropské univerzity, většinou v rámci programu Erasmus, i těch, kteří se rozhodnout vyrazit ještě dál – do Spojených států amerických. V minulém školním roce do USA odcestovalo za studiem už 776 Čechů, což znamenalo nárůst o 11 procent. 

S vyřizováním všech potřebných náležitostí pro studium ve Spojených státech pomáhá studentům Fulbrightova komise. „Zahraniční zkušenost je v dnešním globalizovaném světě jedním ze základních předpokladů pro úspěšnou kariéru. Čeští studenti i školy se v posledních letech i s pomocí aktivit Fulbrightovy komise naučili, jak akademické pobyty v USA zařídit,“ myslí si ředitelka komise Hana Ripková.

Nicméně i přes veškerou pomoc, kterou Fulbrightova komise studentům poskytuje, zůstává hlavní zodpovědnost na samotných zájemcích o studium v Spojených státech. A celý proces, od počátečního hledání vhodných škol, až po vyřizování víz a pojištění, není rozhodně nic jednoduchého. Jak tedy postupovat a neztratit se v množství informací?

Krok 1 – Začít s dostatečným předstihem

Přijetí na americkou školu je komplikované, proto je třeba začít vyhledávat informace minimálně už rok a půl dopředu. Prvním předpokladem úspěšného vyřízení studijního pobytu je pochopitelně nalézt vhodnou školu. V Americe je jich tolik, že si skutečně vybere každý, bez ohledu na obor. Studenti by si měli ujasnit, co vlastně hledají – chtějí v USA studovat na bakalářském stupni, tedy takzvané undergraduate programy, nebo na magisterském stupni graduate programy? Mají zájem o studium na věhlasné univerzitě typu Harvard či Yale, nebo jim bude stačit nějaká menší, méně známá škola?

Dále je nutné zjistit, jak na vybrané škole probíhá přijímací řízení. Na amerických univerzitách je běžné, že mají hned několik různých podmínek – testy všeobecných předpokladů, které jsou podobné našim SCIO testům, průměr známek z předchozího studia, motivační dopisy, doporučení od učitelů, jazykové certifikáty, ukázky z akademických prací a podobně. Uchazeči o studium v USA se zkrátka musí nachystat na to, že přijímací řízení nebude vůbec snadné.

Krok 2 – Je čas odeslat přihlášku

Jakmile se uchazeč seznámí se vším, co po něm univerzita vyžaduje, může se pomalu zabývat přihláškou. Je samozřejmě naprosto nezbytné hlídat si datum uzávěrky a zjistit, v jaké formě univerzita přihlášky přijímá (elektronicky nebo poštou). Přibližně v době odesílání přihlášky je také nutné odeslat všechny ostatní vyžadované dokumenty – jazykové certifikáty, motivační dopisy, doporučení od učitelů, výsledky ze zkoušek a podobně. Je tedy nutné se včas zapsat ke všem zkouškám a testům, které škola vyžaduje, a úspěšně je složit. Po odeslání veškerých náležitostí už student pouze čeká na vyřízení přihlášky.

Krok 3 – Kde na všechno vzít peníze?

Přijetím na americkou vysokou školu nemusí mít uchazeč vyhráno. Náklady na studium ve Spojených státech jsou totiž mnohonásobně vyšší než v České republice. Musí se platit školné, něco stojí i letenka, pojištění nebo ubytování. Proto by si každý uchazeč měl ujasnit, kolik peněz do studia může vložit ze svých vlastních zdrojů (případně ze zdrojů rodičů) a zda si vůbec může studium v USA dovolit. Ale ani pokud dojde k závěru, že sám na to finančně zkrátka nestačí, není třeba vše vzdávat. Existuje celá řada programů, které studentům s financováním pomáhají.

Předně se student může obrátit na vybranou univerzitu. Svůj stipendijní program má snad každá americká vysoká škola, nedosáhne na něj ovšem každý. Studenti totiž musí prokázat, že škole skutečně stojí za to, aby za ně studium platila. To se jim může podařit například tak, že budou mít vynikající výsledky přijímacích testů, nadprůměrné známky nebo vysokou motivaci pro studium. Školní stipendia ale nejsou jediným řešením, pomoc studentům s financováním nabízí i jiné organizace. Například zmiňovaná Fulbrightova komise nebo Nadace Zdeňka Bakaly. O všech těchto možnostech je dobré se informovat na internetu a hlavně se nebát o podporu zažádat.

Krok 4 – Teď už jen víza, letenku a pojištění

Jakmile mají studenti jistotu, že studium finančně zvládnou, můžou zažádat na americkém velvyslanectví o víza. K tomu potřebují takzvaný formulář I-20, který obdrží od školy, jakmile je jejich studium oboustranně potvrzeno. Při žádání o víza je třeba připravit se hned na několik různých poplatků, například poplatek za vyřízení víza stojí 160 dolarů, poplatek za registraci v systému SEVIS (Student and Exchange Visitor Information System) činí dalších 200 dolarů. Následně už si každý uchazeč musí jen vyřídit letenku, ubytování, případně zdravotní pojištění a může se začít pomalu balit.

Shrnuto, podtrženo – celý proces je poměrně složitý. Dostatečný časový předstih je tedy naprostá nutnost a dá se předpokládat, že každého zájemce o studium ve Spojených státech bude jeho vyřizování stát velké množství času i úsilí. Pokud ale vytrvá, může se mu vše v budoucnu několikanásobně vrátit. Americké univerzity jsou vnímány jako ty nejprestižnější na světě, takže mít diplom z některé z nich určitě není k zahození. Při studiu v zahraničí navíc studenti mohou nalézt nové přátelé, získat nové zkušenosti a rozhled a také se naučit samostatnosti. A to je něco, co se jim v budoucím životě může velmi hodit.

Bottom line: Stránky Fulbrightovy komise si můžete prohlédnout zde: http://www.fulbright.cz. Další informace o studiu v Americe, tentokrát v angličtině můžete nalézt zde: http://www.educationusa.info