Budete zanedlouho končit studium na střední škole a uvažujete, kam se po maturitě vydat na vysokou, protože vám české školy připadají příliš provinční? Zamiřte za oceán do Spojených států, kde se nacházejí ty nejprestižnější světové univerzity, věda a výzkum jsou na špičkové úrovni. Budete pracovat s těmi nejproslulejšími odborníky ze všech oborů, poznáte způsob výuky odlišný od toho českého a budete získávat znalosti v kulturně nesmírně rozmanitém prostředí. Co všechno vás čeká, pokud se chcete na některou z amerických univerzit přihlásit, jaké testy musíte absolvovat a kolik času a peněz vás to bude stát, se dozvíte v našem článku.

V první řadě si ujasněte, co od univerzity čekáte. Je chybou říct si, že prostě chcete na Harvard, tak se přizpůsobíte jejich požadavkům. Naopak si odpovězte na otázky, proč chcete studovat v USA, čeho tam chcete dosáhnout, co se chcete naučit, ale i to, jestli dáváte přednost velké anonymní univerzitě nebo menšímu „domáckému“ prostředí, chladnému severovýchodu nebo kalifornským plážím. Podle toho začněte hledat vhodnou školu, získejte dostatek informací o všech požadavcích a postupně se připravujte na požadované zkoušky.

Klíčem k úspěchu je být něčím odlišní od všech ostatních. Nejde o to být absolutně nejlepší, ale lišit se něčím, co školu zaujme. Americké univerzity chtějí přijímat co nejrozmanitější spektrum uchazečů a nikdy nevíte, jestli je nezaujme právě to, že jste pět let dělali vedoucího kroužku mladých rybářů. Prodejte úplně všechno, zapomeňte na přehnanou skromnost a vychvalte se. Navíc si uvědomte, že „good“ v angličtině neznamená zdaleka tak dobrý jako u nás, ale spíše průměrný, takže klidně napište, že jste prostě „excellent“.

Spojené státy jsou nejoblíbenější akademickou destinací

Studium v USA je podobně jako v Česku rozděleno na pregraduální (tj. bakalářské trvající čtyři roky) a postgraduální (navazující magisterské trvající zpravidla dva roky a doktorandské). Zatímco na bakalářské studium se hlásí valná většina absolventů středních škol, na magisterský stupeň už pak pokračuje jen zhruba čtvrtina studentů. To znamená, že mezi studenty nastupujícími do bakalářského studia panuje tvrdá konkurence a prestižní školy si mají z čeho vybírat, u magistrů naopak mají samy školy zájem o to přitáhnout ty nejlepší a nabízejí jim různé výhody.

Na všech školách v USA se platí školné, které se pohybuje mezi pěti a padesáti tisíci dolary za rok. Když si k tomu připočtete náklady na ubytování a stravu, dostanete se i na těch „levnějších“ školách k poměrně vysokým částkám. Naštěstí se nabízejí poměrně široké možnosti stipendií, ať už přímo od univerzity nebo od soukromých subjektů. Školy obecně udělují stipendia podle toho, jak moc je pro ně daný kandidát atraktivní a zda jim má co nabídnout. Případně požádejte některou z českých nebo i amerických nadací, které podporují ty nejnadanější studenty. Kromě toho si po prvním roce studia můžete zažádat o pracovní povolení na částečný úvazek 20 hodin týdně a najít si práci přímo v kampusu, kde je nespočet nabídek. A v neposlední řadě si na zaplacení školného můžete vzít studentskou půjčku.

Na rozdíl od českých vysokých škol, na které si podáváte přihlášky do konce února, v květnu či červnu jdete k přijímacím zkouškám a do té doby vlastně nemusíte nic moc řešit, počítejte s tím, že příprava na americké univerzity trvá nejméně rok, spíše rok a půl. Pokud jste tedy v současné době ve čtvrtém ročníku střední školy, už to s největší pravděpodobností nestihnete, lepší je začít již o rok dříve. Termín odevzdání přihlášek na americké univerzity je zpravidla 1. ledna, ale do té doby musíte absolvovat všechny testy nutné pro přijetí.

Konkrétní podmínky si stanovuje každá univerzita sama, ale obecně musíte především prokázat dostatečnou znalost angličtiny složením zkoušky TOEFL nebo IELTS a absolvovat test SAT nebo ACT, které se velice podobají našim Národním srovnávacím zkouškám od společnosti Scio. Většina škol pak požaduje napsání eseje, ve které uvedete své studijní cíle, proč jste si vybrali danou školu, případně zaslání doporučujících dopisů od vašich současných učitelů či zaměstnavatelů.

Nepodceňte přípravu, trvá dlouho a je náročná

Obě zkoušky z angličtiny jsou si dost podobné, v obou případech musíte prokázat schopnost komunikovat na akademické úrovni v oddílech čtení, poslech, mluvení, psaní. Zkouška Test of English as a Foreign Language (TOEFL) se dá v Česku skládat v Praze či Ostravě, každý měsíc je vypisováno několik termínů a stojí 240 dolarů.

International English Language Testing System (IELTS) u nás zaštiťuje British Council, zkoušky se skládají v Praze, Brně, Plzni a Olomouci, ale vypisuje se méně termínů než u TOEFLu. Cena zkoušky je pak 4850 korun. Délka obou zkoušek je tři a půl až čtyři hodiny, výsledky se dozvíte za 10, respektive 13 dní a budou rovněž zdarma zaslány až čtyřem vámi vybraným univerzitám. Platnost výsledků je dva roky, takže se nevyplatí skládat testy velkým časovým předstihem.

SAT Reasoning (původní název Scholastic Aptitude Test) je nerozšířenějším standardizovaným testem používaným při přijímacím řízení na vysoké školy. Skládá se z části čtení (význam textu, dopňování slov do vět), psaní (krátká esej, hledání chyb, oprava gramatiky) a matematika (aritmetika, algebra, geometrie, statistika, pravděpodobnost).

Kromě toho mohou některé školy vyžadovat složení SAT Subject Tests, kde se zjišťují vaše znalosti z konkrétních předmětů (anglická literatura, historie, matematika, přírodní vědy a jazyky). SAT Reasoning Test stojí 51 dolarů, ale musíte si připlatit 35 dolarů regionální poplatek za jeho složení mimo USA. Za test z každého jednotlivého předmětu se pak připlácí 13 nebo 24 dolarů.

Test ACT obsahuje 215 uzavřených otázek a zkoumá znalosti z angličtiny, matematiky, čtení a vědeckého myšlení. Nepovinnou částí, kterou vyžadují některé školy, je pak napsání eseje. Stejně jako SAT trvá test ACT zhruba tři a půl hodiny a váš výsledek je zdarma poslán až čtyřem vybraným školám. Cena je 36,50 dolarů, respektive 52,50 dolarů, pokud absolvujete i část psaní.

Jazykové zkoušky stejně jako testy SAT a ACT vyžadují důkladnou a dlouhodobou přípravu, kterou se nevyplatí podcenit. Na internetu lze nalézt nespočet přípravných materiálů a čím víc ukázkových úloh vyřešíte, tím snadnější pro vás bude „ostrý“ test.

Buďte originální a něčím výjimeční

Kromě standardizovaných zkoušek po vás škola ještě nejspíše bude chtít napsání eseje, proč právě na ní chcete studovat a jak si představujete svou akademickou dráhu, případně doporučující dopisy od učitelů. I v těchto případech buďte originální a sví, nesnažte se něco předstírat, upozorněte na své kvality a vychvalte se.

Podobně doporučující dopis by měl být skutečně osobitý, mělo by z něj být na první pohled patrné, že vás dotyčný důvěrně zná a dokáže vás správně ohodnotit. Univerzitu rovněž zajímají vaše studijní výsledky ze střední školy i vaše mimoškolní aktivity, zda jste se třeba už nějak zaměřovali na to, co chcete dál studovat. Pokud například toužíte po tom stát se novinářem, rozhodně vám pomůže, pokud jste na gymnáziu přispívali do školního časopisu, a podobně.

Veškeré informace včetně různých tipů, jak uspět při přijímacím řízení, najdete na stránkách Education USA, případně si můžete sjednat schůzku se studijním poradcem z Fulbrightovy komise, který vás přijímacím řízením provede a poradí vám vše potřebné. Po přijetí na vybranou školu už jen potvrďte, že na ni skutečně chcete nastoupit, požádejte o studijní vízum F1 (informace o vízech na stránkách Velvyslanectví USA), vyřiďte si zdravotní pojištění, kupte si letenku a můžete vyrazit.

______________________________________________________________________
Bottom line: Oproti přijímacímu řízení v Česku je to v USA mnohem delší, obsáhlejší a komplikovanější. Možnost studia pod vedením těch nejlepších za celý časově i finančně náročný proces ale někomu opravdu stojí.