Kandidaturu na křeslo prezidenta České republiky nedávno oznámil i bývalý šéf tajné služby Karel Randák. Narodil se roku 1955 a vystudoval fakultu tělesné výchovy a sportu UK v Praze. Je expertem na odhalování organizovaného zločinu, po roce 1989 působil ve službách Bezpečnostní informační služby (BIS), později se stal ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace, ze kterého byl odvolám tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem. Dnes se angažuje v Nadačním fondu proti korupci a je členem jeho správní rady.

Co vnímáte jako hlavní poslání prezidenta a jeho povinnost vůči občanům?

Prezident by měl být především nezávislou osobností, která není poplatná žádné politické straně ani zájmové skupině. Jedině tato nezávislost mu umožní se nestranně vyjadřovat a také konat, bude-li zapotřebí. Jeho povinností je zasazovat se o to, aby občané vnímali stát jako něco, na co mohou být hrdí a na co se mohou spolehnout v případě, když se ne vlastní vinou dostanou do existenčních problémů.

Co považujete za své nejsilnější přednosti a výhody oproti ostatním kandidátům?

Nehodnotím přednosti a slabiny ostatních kandidátů a nesrovnávám se s nimi. Výjimku představuje jediná věc. Někteří z nich již působili ve vysoké politice a měli v minulosti možnost výrazně ovlivnit nejen politickou scénu, ale i zónu tzv. šedé ekonomiky. Svoji příležitost dokonale promrhali a stali se fakticky spoluautory systému, který je dnes předmětem oprávněné kritiky. Nemyslím si, že bych se na jejich místě zachoval stejně. 

Jaký máte pohled na zavedení školného a směřování školství v ČR vůbec? 

Prosté zavedení školného bez návaznosti na změnu celého systému školství je, podle mne, nepřijatelné. Obecně se obávám, že institut soukromých škol jsme u nás pojali více jako podnikatelský projekt, než jako nástroj ke zlepšení podmínek školství i celého vzdělávacího systému. Což je bohužel typický model, který je ke škodě věci.

Jakou věc byste na České republice změnil, kdybyste měl neomezené možnosti?

Je mi líto, ale takto položená otázka přesahuje moji představivost. Budu spíše přízemní. Vymýcením korupce bych ušetřil 100-120 mld. Kč ročně a tím bych zabezpečil vyrovnaný státní rozpočet.

Jak hodnotíte působení předchozích dvou prezidentů Havla a Klause?

Každý z nich byl, resp. je pouze člověkem a jako takový má právo na osobní chyby, a to se týká některých jejich rozhodnutí v pozici hlavy státu. Hlavní rozdíl je ten, že prezident Havel udělal mnoho dobrého pro prestiž republiky na mezinárodní scéně, což se o prezidentovi Klausovi říci nedá. Vzhledem k tomu, že to vnímám jako jednu ze zásadních rolí prezidenta, je tím řečeno vše.

Jak byste jako bývalý šéf rozvědky reagoval na vyjádření některých vašich konkurentů i dalších politiků, kteří prohlašují, že žijeme v policejním státě?

To, že žijeme v policejním státě, říkají především ti, kteří se bojí, že by na ně mohla přijít v rámci trestního řízení řada. Politiky nevyjímaje. Při srovnání s našimi sousedy, jinými státy EU apod., nemůžeme tvrdit, že bychom byli policejním státem. Je to naprosto srovnatelné.

Ve svém bývalém úřadu jste měl jistě přístup k mnohým informacím, jak se vyrovnáváte s tím, že na některé své kolegy můžete „něco vědět“?

Velmi lehce. Ze zákona všechny informace, se kterými jsem se seznámil v rámci svého působení ve zpravodajských službách, podléhají utajení. Nemohu je tudíž nijak „využívat“. Pro mě jsou však daleko cennější informace, které jsem získal po odchodu ze státní správy a které daleko lépe dokreslují situaci v ČR. Tyto informace použít mohu a také použiji.

Jste jednou z hlavních postav hnutí proti korupci. Jak byste v případě svého zvolení prezidentem postupoval k potlačení úplatkářských afér?

Opomíjenou pravomocí prezidenta je možnost úkolovat zpravodajské služby ČR a zpětně od nich vyžadovat výsledky jejich činnosti. To je velmi účinný nástroj pro potírání korupce u nás. Ten bych neváhal použít.