Veřejnosti a spolupracovnickému okolí je znám jako vzdělaný a všestranný člověk s širokým obzorem znalostí hlavně v oblasti chemie a biologie, nám studentům taky jako milý a ochotný pedagog.

RNDr. Jan Jelínek se narodil v roce 1941 v Nových Hvězdlicích na Vyškovsku, od útlého dětství však žije v Olomouci. Jako „teenager“ vystudoval Střední průmyslovou školu v Přerově, rok pracoval v podniku Farmakon, poté vystudoval Přírodovědeckou fakultu v Olomouci. Napsal učebnici Obecná a anorganická chemie, je spoluautorem učebnice Mineralogie a geologie a v neposlední řadě hlavním autorem nám všem dobře známé učebnice Biologie.

Jeho úspěchy sahají velmi vysoko: více než tři desítky let se věnuje práci s talentovanými studenty, bývá respektovaným oponentem výzkumných úkolů řešených na katedrách UP, byl dokonce jmenován i do pracovní komise pro reformu maturitních zkoušek z biologie a obdržel Komenského medaili 1. stupně od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a mnoho dalších.

Svou činností se stal vzorem nejen pro své kolegy pedagogy, ale i pro mnoho dalších lidí. Co nám na sebe prozradil jubilant osobně?

Jak byste popsal rozdíl na střední škole z dob, kdy jste sám byl bezstarostným studentem, začínajícím pedagogem a nyní?
Stará škola byla více příkaznická, byla tam větší kázeň, větší odpovědnost a větší přísnost ze strany pedagogů.

A která doba se Vám zdá vhodnější?
Těžko říct, tenkrát všichni měli smysl pro povinnost, neodpadaly tak často hodiny a učilo se do posledního týdne před maturitou. Dnes je vše mnohem volnější, studentům se dává větší důvěra a ne všichni toho využívají v dobrém. A hlavně systém podle mě nebyl tak chaotický jako dnes.

Na kterých školách jste vlastně působil?
Napřed jsem byl rok v praxi, poté jsem dodělal vysokou školu a 7 let jsem učil při Ústavu pro vzdělávání zahraničních studentů. Za nějakou dobu jsem přesídlil na Slovanské gymnázium a od té doby jsem tady.

Kde se Vám líbilo více, na Ústavu či na Gymnáziu?
Obě mají svá pro i proti. Na Ústavu to bylo zajímavé, protože zde byli studenti z celého světa, hlavně tedy maturanti připravující se na studium na vysokých školách, kteří se museli během tří semestrů neboli 14 měsíců naučit mluvit česky, v profilových předmětech si museli osvojit českou terminologii. Ale co se týče gymnázia, z lidského hlediska je to lepší, protože studenti mají stále 14-19 let, a my vlastně svým způsobem vůbec nestárneme. Na ústavu se mi totiž stávalo, že jsem učil studenty starší, než jsem byl já sám.

Jak dlouho již působíte na Slovanském gymnáziu?
Od roku 1976.

Za posledních 25 se ke slovu dostaly disciplíny na pomezí chemie, biologie a fyziky, kdybyste si znovu mohl vybrat, šel byste na učitelství nebo by Vás zlákal nějaký nový obor?
Dvakrát jsem se rozhodoval, protože jsem dostal nabídku na vědeckou činnost, ale 7 let učit a pak se toho vzdát, mi připadalo nesmyslné. Dalším důvodem bylo možná také to, že raději pracuji s lidmi. Práce odborná a tisíce pokusů a zkoušek – to není nic pro mě.

Ani jako mladý student jste neměl žádné touhy po objevení něčeho nového?
Ne, neměl. Ono objevíte dost tady na gymnáziu, ale spíše po pedagogické a psychologické stránce.

Kromě ohromných vědomostí ve svých aprobovaných předmětech máte i obdivuhodný přehled v dalších oblastech, věnoval jste se třeba někdy hudbě nebo umění?
Hudebně nadaný nejsem, ale hudbu mám rád, koncerty navštěvuji pravidelně, a to různých žánrů. Jinak 12 let jsem včelařil, před třemi roky jsem však o své včelky přišel. Letos jsem vše znovu obnovil, ale včelaření mi zůstalo jen jako koníček.

A co umění? Sochy?
Sochám nerozumím, buď se mi líbí, nebo ne. Divadlo navštěvuji tak pětkrát až šestkrát do roka, ještě mám rád návštěvy filharmonií.

Jaký máte vztah ke sportu? Dočetla jsem se, že jste byl výborným trenérem.
Sport provádím pouze rekreačně, plavu a jezdím na kole. Trénoval jsem házenou a fotbal, ale teď už to bohužel nejde.

Myslíte si, že v dnešní době dokumentárních filmů, fotografií a názorných schémat je pro učitele jednodušší zaujmout? 
Dneska mají studenti obrovské množství informací, jenže vše musí mít soustavnost a hierarchii. Jsou jimi zaplavení, ale toto jim schází. Určitě, dnešní pokusy jsou výhodou i pro učitele, ale některé informace nemusí být pravdivé. Člověk si prostě musí vytvořit strukturu, ke které mu pomůže jedině dobrá škola.

Kdybyste chytil zlatou rybku, jaká by byla Vaše 3 přání?
Zdraví, jak pro sebe, tak hlavně pro své blízké - to je základ všeho. Nemocný člověk by s tisícem přání taky nic nenadělal. A taky mít stále své dobré přátele.

Co Vám v poslední době udělalo radost?
Narození vnuků, protože rodina je to nejdůležitější, co může být.